Praha - Podzemní chodby pod celou Prahou jsou dlouhé mnoho kilometrů. A stále jsou obestřeny tajemstvím. Pro veřejnost jsou otevřeny jen některé z nich, jiné by si mohli návštěvníci prohlédnout již brzy.
Jako třeba komplex Bílý kůň v Hloubětíně. „Chceme ho oživit už několik let, zatím ale bez úspěchu,“ popisuje místostarosta Prahy 14 Bohumil Sobotka osudy podzemní hloubětínské pískovny.
Systém sálů propojených chodbami v minulých staletích vyhloubili sami Pražané. V malých soukromých pískovnách těžili jemný písek, který pak používali na štukování, do malty nebo na čištění podlah. Pražské hospodyňky užívaly hloubětínský písek i na mytí nádobí.
Teď má radnice Prahy 14 s komplexem velké plány. „Hlavní sál je hodně rozlehlý a vhodný klidně na koncerty nebo výstavy. Rádi bychom, abychom Bílého koně využívali co nejzajímavěji,“ přeje si místostarosta Sobotka.
A tak už plánuje, že by se sem mohly jezdit léčit také děti s dýchacími obtížemi, které zatím musí absolvovat desítky či stovky kilometrů dlouhé cesty do jeskyní.
Jeskyňáři jsou však o poznání skeptičtější. „Komplex je plný odpadků, chodby se můžou propadnout a navíc je sem i velmi komplikovaný vstup,“ vysvětluje znalec pražského podzemí, speleolog Vladimír Vojíř.
Prohlídka pod Prosekem
Ještě rozsáhlejší podzemní areál skrývá Prosek. A i zdejší radnice zvažuje, že by ho zpřístupnila.
Zatím se technika postarala o umělé propojení štol Amerika I. a Močálka. Kovové nosníky tu už podpírají masu písku v místech, kudy by mohla v budoucnu vést prohlídková trasa. Na její otevření však nemá radnice dost peněz, a tak se v tunelech místo turistů scházejí spíš bezdomovci a narkomani.
Asi nejznámějším pražským podzemním prostorem je Rudolfova štola ve Stromovce. Nechal ji vykutat císař Rudolf II., aby napájela soustavu rybníků v Královské oboře. Dnes je však tato národní technická památka uzavřena.
Chodby vedou i pod Vyšehradem a pod radnicí
Tajemné podzemní chodby jsou přístupné i na Vyšehradě. Kasematy, které sloužily jako skrýše pro posádku, vznikly jako součást hradeb barokní pevnosti v polovině 18. století. Vinou se téměř pod celou citadelou, centrum mají v sále zvaném Gorlice, kde je dnes galerie. Ze samotných chodeb je pro veřejnost otevřen přibližně kilometr.
Poddolován je i Pražský hrad. Návštěvníci se tu dostanou do podzemí Starého královského paláce, kde jsou dodnes dochovány jeho románské základy.
Románsko-gotickým sklepením se může pochlubit také Staroměstská radnice. Starobylými železnými dveřmi pod orlojem se navíc vchází k dalšímu podzemnímu unikátu – kanalizačnímu uzlu, do kterého od konce 19. století ústí většina kanálů Starého Města. Podzemní kruhový sál, který je vybudován z tmavých pálených cihel, má strop pouhý metr pod chodníkem Staroměstského náměstí.
Nádherné podzemí má i stará čistírna vody v Bubenči, kde sídlí Ekotechnické muzeum. Prohlídkový okruh zavede návštěvníky do kanalizačních katakomb, kde se seznámí s historií pražských stok a čištěním vody.
***
* Co je v podzemní
Krypty – nejznámější se nachází pod malostranským kostelem Panny Marie Vítězné
Štoly – nejslavnější je Rudolfova štola ze 17. století, zásobovala vodou jezírka ve Stromovce
Doly – pod Petřínem se těžilo uhlí, v podzemních pískovnách pod Prosekem a Hloubětínem písek
Kasematy – chodby pod pevností Vyšehrad se sbíhají v sále Gorlice, který teď slouží koncertům
Kanalizace – nejzajímavější části vedou pod Staroměstskou radnicí a kolem čistírny v Bubenči
* Co je očím skryto Petřínské štoly
Nejdříve vznikaly štoly pod Strahovem, které sloužily jako kanalizace pro klášter. Později se začaly hloubit chodby přímo pod Petřínem. Celkem je zde 20 historických a 3 novodobé štoly, které odvádějí podzemní vodu. Část chodeb je pozůstatkem po těžbě uhlí a opuky, té se zde nejvíce dařilo v polovině 19. století. Nejvíce se těžilo v prostoru mezi restaurací Nebozízek a Hladovou zdí.
Prosek – pískovna Amerika
Zdejší podzemí vznikalo od 18. století, kdy lidé otevřeli první pískovnu. Písek využívali ke štukatérským a slévárenským účelům i jako náhradu za mýdlo. Mezi hospodyňkami byl oblíbený pro svou jemnost a bílou barvu. Do domácností ho rozváželi pískaři na vozících tažených psy. Podzemí se stalo známým kvůli tomu, že se tu často propadaly stropy. Chodby se podle mnoha pověstí táhnou až do Staré Boleslavi.
Hloubětín – pískovna Bílý Kůň
Hloubětínské podzemí vznikalo jako soukromá pískovna, kde se povrchově i hlubinně dobýval písek. Jedná se o nečekaně veliké sály (dosahují velikosti až 10x8x6 m), které spojují různě široké štoly – od úzkých „plazivek“ až po tunely o průměru 3 metry. Celková délka tunelů je přibližně 700 metrů, poddolovaná plocha je velká jeden hektar.
Zdroj: MF Dnes, 14.5.2007
O autorovi| ROBERT OPPELT, s přispěním Petra Zeleného
Tvorba www stránek a technická správa - NETERNITY GROUP, publikační systém Atrium.
Podporujete vedení pražského okruhu přes Běchovice, okolo Černého Mostu na Satalice (dnes již dopravně a emisně přetížených částí Prahy), nebo převedení do trasy: D1 (Modletice) - Úvaly - Brandýs nad Labem tak, aby silniční okruh kopíroval okraj Prahy. Blíže viz následující odkazy:
Petice - Posuňme východní část silničního okruhu
Soud zrušil část plánu na pražský okruh přes Běchovice
Rozšíření pražského okruhu mezi Satalicemi a Běchovicemi
Jakou variantu Silničního okruhu kolem Prahy podporujete?
-
18.05.2012
Mezinárodní den muzeí -
22.05.2012
Mezinárodní den biologické rozmanitosti -
24.05.2012
Evropský den parků -
24.05.2012 09:00
Zasedání zastupitelstva hl. m. Prahy -
24.05.2012 19:00
Členská schůze ZO SZ Praha 14 -
31.05.2012
Světový den bez tabáku -
05.06.2012
Světový den životního prostředí -
10.06.2012 18:00
Pražská muzejní noc 2012 -
17.06.2012
Světový den proti suchu a rozšiřování pouští -
22.06.2012 20:09
Letní slunovrat - více >>
Výkonná rada základní organizace SZ Praha 14
Předseda
Ing. Petr Hukal
Místopředseda
Ing. Ilona Picková
Člen výkonné rady
Bc. Michal Prager
Revizor ZO SZ Praha 14
MUDr. Lubomír Kulíšek
Pokladník ZO SZ Praha 14
Sonja Poláková
E-mail: praha14@zeleni.cz
